Wáraga bɨ Páwulo eké zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ
Róma
ní
Ledre gɨ ro bụ́kụ bɨ Róma ní
Páwulo bɨ ꞌyịmɨkása ní eké ledre ba ne zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ Róma ní. Eké gɨ ro ótoyéme ledre gɨ ro ledre ga bɨ née ꞌdodo kóo yée sɨmɨ ngíti géyị bi e ní zɨ́ye. Uku kɨ́dí bɨlámá ledre ꞌbɨ Yésụ ꞌdodo kɨ́dí Lomo oto ꞌyị e do sogo káṇgá mbá káa do mbigí ꞌyị ené e kacɨ́ mɨméngị ledre eyé e kpá kɨ́ ledre ené bɨ ṇguṇgunɨ́ ní káa be ꞌdi? Uku zɨ́ Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ kpá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní kɨ́dí bɨlámá ledre née nɨ kpá bo sɨmɨ kuṛú bụ́kụ, zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, kɨ́dí bɨlámá ledre née oto yée go zɨ́ye kpá ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Uku kpá kɨ́dí utúasázé go kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e, éyị́ ndaá lolụ íri bɨ kɨ́dí azé óto Lomo kɨ́ rokinyi sɨmɨ bɨ azé ndị́sị lódụ́ kacɨ́ lorụ ené kɨ́ rokoꞌbụzé ní wá. Togụ́ otoomozé ꞌDówụ́ Lomo go zɨ́a ndị́sịné sɨmɨzé kɨ́ ꞌdodo mbigí ledre e zɨ́ze yá, azé ndị́sị méngị ledre e káa zɨ́ bɨ Lomo ili ní.
Sɨmɨ kápita ga bɨ 12-15 ní, Páwulo íꞌbí lorụ zɨ́ ꞌyị e ro mɨsiꞌdi bɨ nɨyí útúásá ídí doa káa do mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. Uku ledre gɨ ro óto ꞌbú lafú ꞌyị e, ndro kɨ́ yée ga bɨ ilinɨ́ ledre ezé e wá, kpá kɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị lárá ze ní. Kɨ́dí idízé kpá óto úndru yée ga bɨ sɨmɨ akúma Lomo óto yée dozé ní. Odụ a sɨmɨ kápita 16 iꞌbí mandá zɨ́ ezelámáne ga bɨ sɨmɨ Róma ní kɨ́ ịrịyé kékị́éꞌdo mbá.
1
1 Máa Páwulo bɨ Lomo gelé máa káa do ꞌyị ꞌbɨ moko ené, kpá ꞌyịmɨkása ené gɨ ro ndéré kɨ́ úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní, máéké ledre ba máa zɨ́se, sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ásé sɨmɨ Róma ní.
2 Née bɨlámá ledre bɨ kóo Lomo yemeomo, zɨ́a úku a zɨ́ nébị ga bɨ kóna ꞌdesị́ ékéómo a sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní.
3 Ábuwá, Lomo uku kóo ba ledre kásaógụ owụ́ ꞌbɨ ené do ndíkiógụ wo sɨmɨ kúfú Dawídi bɨ kóo nɨ ngére ní.
4 Sɨmɨ bɨ Lomo uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́ Lomo maꞌdáa íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a sɨmɨ ꞌDówụ́ne, zɨ́a ídíne Owụ́ ꞌbɨ ené bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní. Née Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní.
5 Nda gɨ zɨ́ Yésụ maꞌdáa, zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé úku bɨlámá ledre ené kɨ́e zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu a, zɨ́ye ndị́sịyé óto úndruné.
6 Née éyị́ bɨ oto máa zɨ́ma éké ledre ba zɨ́se gɨ roa ní, gɨ zɨ́a ásé go kpá ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní.
7 Lomo oto ꞌbúse go kɨ́ngaya, née sị́ ledre bɨ gelé sée gɨ roa zɨ́se ídíse káa do ꞌyị ené e ní. ꞌBụzé Lomo maꞌdáa kɨ́ Kɨ́résịto Ngére Yésụ idínɨ́ íꞌbí úndru zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
Páwulo iꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo
8 ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ ledre e za mbá, máíꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ rosé za mbá, gɨ zɨ́a phanda ledre aṇga go do bi e kpá za mbá kɨ́dí ꞌdíꞌbisé sị́lị́se go ngbúó ro ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ bɨ ṇgúṇgusé ní.
9 Lomo bɨ mándị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Owụ́ ꞌbɨ ené zɨ́ ꞌyị e kɨ́ mɨmbéꞌdemá mbá ní, owo bú bɨlámáne kɨ́dí mándị́sị íni ini zɨ́ne gɨ rosé kacɨ́ kadra mbá.
10 Mándị́sị kpá íni ini kɨ́dí togụ́ utúasá go kacɨ́ komo Lomo yá, idí líkpí mɨsiꞌdi zɨ́ma, gɨ ro zɨ́ma ngásáógụmá íri ónzó komomá rosé.
11 Máíli ngásáógụ lúrú sée gɨ ro íꞌbí yata komokenzị zɨ́se gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé sɨmɨ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto.
12 Togụ́ azé kése kị́éꞌdo sɨmɨ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ṇguṇguzé ní yá, azé ndị́sị sáká rozé, zɨ́ze ídíze kése mbá kɨ́ rokoꞌbụzé.
13 Káa bɨ máógụ ba kóo go íri ꞌdesị́, ngíti géyị ledre e ndịsịnɨ́ ꞌdécịómo máa ye. Máíli ógụ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se káa zɨ́ bɨ máúku zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ní.
14 Lomo iline kɨ́dí máídí úku bɨlámá ledre née zɨ́ ꞌyị e mbá. ꞌYị komokenzị e, kɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ngárá ndanɨ́ ꞌyị komokenzị e wá ní.
15 Née sị́ ledre bɨ máíli ndéré úku bɨlámá ledre née zɨ́se sɨmɨ gara ꞌbɨ Róma íri gɨ roa ní.
Odụ mɨsiꞌdi nɨ dụụ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto
16 Domá utúasá ówó kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e wá. Rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo nɨ sɨmɨ a gɨ ro yómo ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní kɨ́e. Tonó kóo go ꞌdáꞌdá kɨ́ Yụ́da e, zɨ́a nda ndéréógụné gị ro ṛị́kị́ sị́ do ngíti géyị ꞌyịmaꞌdí e mbá.
17 Bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto née ꞌdodo mɨsiꞌdi bɨ azé ídí doa káa do mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní go zɨ́ze. Odụ mɨsiꞌdi nɨ dụụ́ kị́éꞌdo togụ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go zɨ́yị lányáyị roa. Káa zɨ́ bɨ nɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Mbigí ꞌyị amá e nɨyí ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre amá go ní.”
Lomo nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị lúyú ledre e
18 Lomo ukuꞌdodo kóo go zɨ́ze fúó gɨ komo ere kɨ́dí née nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu maꞌdíi ledre ené ꞌduꞌdorụ́ zɨ́ye nda ndị́sịyé méngị bɨsinyí ledre e ní.
19 Lomo ꞌdodo tɨ́ ledre ené go zɨ́ye do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e mɨngúngúcua.
20 Abú utúasázé lúrú Lomo kɨ́ rokoꞌbụné bɨ odụ a ndaá née wá yá, azé ówo wo kpụrụ́ gɨ sɨmɨ éyị́ ga bɨ otoogụ yée ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, utúasánɨ́ ítí kangú bɨ kɨ́dí yée owonɨ́ wo wá ní wá.
21 Tɨ́ bɨ owonɨ́ Lomo bú ní, ilinɨ́ óto úndrua wá, iꞌbínɨ́ gbawá mbófo éyị́ zɨ́a. Mɨmbéꞌdeyé nɨ yị́ ené dụụ́ ro bɨcayi ledre eyé ga bɨ moko ndaá sɨmɨyé wá ní.
22 Abú ukunɨ́ ledre ya yée nɨyí ꞌyị komokenzị e yá, ɨ́ꞌɨ, ndanɨ́ eyé ꞌyị komokenzị e wá.
23 Ilinɨ́ eyé óto úndru Lomo bɨ nɨ trịdrị za fí ní wá. Ndị́sịnɨ́ nda yị́ eyé óto úndru lị́lị éyị́ ga bɨ ꞌyị yemenɨ́ yée ní, káa zɨ́ lị́lị ꞌyịmaꞌdí, lị́lị solụ́, lị́lị bangá nda kɨ́ lị́lị ngíti géyị éyị́ ga bɨ káa zɨ́ kámá ní. Éyị́ ga gére née nɨyí úyu eyé mɨúyu.
24 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo iꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ye idínɨ́ ndị́sị méngị bɨsinyí eyé ledre ga bɨ mɨmbéꞌdeyé ili ní. Zɨ́ye nda ndị́sịyé go méngị ledre ga bɨ ndịsị ꞌdíꞌbiógụ dokuwu zɨ́ ꞌyị e ní, akpa dongaráye.
25 Maꞌdíi ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní ilinɨ́ eyé ṇgúṇgu a wá, zɨ́ye nda ṇgúṇgu yị́ eyé ledre ṛanga. Zɨ́ye ótoómo kɨ́ óto úndru Lomo kenée do nda yị́ eyé óto úndru éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée née ní. Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌYị bɨ do ndị́sị óto úndrua ní. Idí kenée.
26 Gɨ zɨ́ ledre cayi eyé ga gére ní, Lomo otoomo sị́lị́ne gɨ royé go. Kará e ndịsịnɨ́ nda go óto lafúye kará e sogoyé káa do kará e. Née ndaá ꞌbɨ ené ledre máa wo bɨ kóo Lomo otoogụ ní wá.
27 Yaꞌdá e go kpá kenée. Mbigí ledre máa wo bɨ kóo Lomo otoogụ ní, otoomonɨ́ nda go kenée ndịsịnɨ́ nda óto lafúye yaꞌdá e sogoyé káa do kará e. Lomo nɨ ꞌdóꞌdo yée gɨ zɨ́ ledre née bɨsinyíne.
28 Káa zɨ́ bɨ asinɨ́ go ꞌduꞌdorụ́ gɨ ro Lomo ní, Lomo otoomo yée go, idínɨ́ aka mu méngị ledre bɨ mɨmbéꞌdeyé ili ní.
29 ꞌYị ga gére née ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre e. Nɨyí ꞌyị mɨmbéꞌde e, ngíti géyị ꞌyị sógó lafúye, ngíti géyị ꞌyị óto mɨmbéꞌde sinyí ro lafúye, ngíti géyị ꞌbɨ eyé ꞌyị úfu ꞌyị e, ngíti géyị ꞌbɨ ꞌyị méngị okó e, ngíti géyị ꞌyị lóndo ꞌyị e, ngíti géyị ꞌbɨ eyé ꞌyị lịkpị́ e,
30 ngíti géyị ꞌyị tara sinyí e, ngíti géyị ꞌyị sógó Lomo, ngíti géyị ꞌyị úku kese e, ngíti géyị ꞌyị ị́lị́ e, zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé ꞌyị sị́kpị fúndúye ꞌdága, kacɨ́ kadra mbá ngíti géyị ndịsịnɨ́ gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro méngị bɨsinyí ledre e, nda kɨ́ yée ga bɨ ilinɨ́ ꞌbɨ eyé úwú kúrú ꞌyị ndíki yée wá ní.
31 ꞌYị ga gére née yị́ eyé bɨcayi ꞌyị e, maꞌdíi ndaá sɨmɨ ledre eyé e mbá wá. Otonɨ́ kpá ꞌbú ꞌyị e wá, lerị́ ꞌyị e mengị yée kpá wá.
32 Tɨ́ bɨ owonɨ́ bú bɨlámáne kɨ́dí togụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ méngị kéyị kenée yá, Lomo nɨ karanée ꞌdécị ngbangayé, odụ a dụụ́ umbu. Ndịsịnɨ́ nda yị́ eyé méngị ledre máa ga gére née akpa ye. Zɨ́ye ndị́sịyé lóndo ꞌyị e kɨ́dí ga gére née ndaá ꞌbɨ ené bɨsinyí ledre wá, ꞌyị idínɨ́ ndị́sị méngị yée.