16
Zipa maro Tawi
Mame ypy Oriwera emory moino akoxi pitiko toytose Tawi ahtao, tõseporyse ynororo Zipa maro, Mepiposete poetory. Jumẽtu tõ nae nexiase asakoro, wyi nae nexiase 200me te, uwa epery asarahtyã 100 kaxome te, imepỹ epery roropa oximõtoh 100 kaxome te, uwa eukuru jehnahpyry roropa toiro eukuru ẽ pehme nexiase.
— Oty katoh senohne menehno? tykase Tawi Zipa a.
— Jumẽtu tõ mã epo oytotohme oekyry tõ maro, tykase Zipa. Wyi moro epery tõkehko orutua kõ napyryme mana, uwa eukuru jehnahpyry moro totaehse exiketõ okurume pixo ona po, tykase.
Mame ynara tykase Tawi:
— Otoko Mepiposete, oesẽ Sauu parỹpyry nae?
— Tehme mã ynororo Jerusarẽ po ynara exiryke: “Seroae Izyraeu tõ jyrĩko tuisame, ytamuru esahpokoxi,” ãko osenetupuhnõko mana, tykase Zipa.
Mame tuisa Tawi ynara tykase Zipa a:
— Mepiposete kyryrỹpyry emero esẽme orĩko ase, tykase.
Ynara tykase Zipa:
— Opoetoryme ase, tuisa imehxo mase, jesemy, zae ehtoh riry se rokẽ ase, jũme rokẽ azamaro jehtohme!
Ximei maro Tawi
Mame tooehse tuisa Tawi ahtao pata Paurĩ pona Ximei, Jera mũkuru, Sauu ekyrỹpyry, tutũtase pata poe oseporyse Tawi maro. Tuisa tykerekeremapitose eya aepyryhtao. Topu tõ tomapitose eya Tawi tõ pona, ipoetory tõ esã pona roropa, Tawi tomyehmase soutatu tomo a ahtao ro. Tawi kerekeremaryme ynara tykase Ximei:
— Taroino ytoko ahno etapahpono! imehnõ ryhpopãkane! Oepehmãko Ritonõpo mana Sauu ekyrỹpyry etapatopõpyryke oya, tuisame oehtohme imyakãme. Naeroro seromaroro omyakamãko Ritonõpo mana omũkuru ke, tyyryhmase omoro, otapatono!
Mame ynara tykase Apisai, Zeruia mũkuru tuisa a:
— Otyme kure okerekeremary mokyro a, tuisa? Ahno xihpyry rokẽ mose ro, ahtao ytoxi mose zupuhpyry sahkase, tykase.
10 Yrome ynara tykase Tawi, Apisai a, irui Joape a roropa:
— Torẽtyke pyra ehtoko mose poko. Ritonõpo omi poe mose ro ykerekeremaryhtao, aomiry mynyhpãkapory se pyra ase, tykase.
11 Mame ynara tykase Tawi Apisai a typoetory esamo a roropa:
— Mãkara umũkuru ro nymyry, jetapary se toehse. Ahtao oty katoh osenuruhkãko hano mose ro Pẽjamĩ pary jetapary se ahtao isaaro? Naeroro mose ro onerekohmara ehtoko. Ah ykerekeremano Ritonõpo omi poe exiryke morara tyrĩko mana. 12 Otarame jetuarimary enẽko Ritonõpo mana. Mame kurãkõ ekarõko ya mana, ykerekerematopõpyry myakãme.
13 Naeroro Tawi tõ toytose ro osema ae. Ximei roropa toytose ypy emory poro toto etonie, ikerekeremãko ro kynexine toytoryme, topu tõ emãko, nono tõkehko roropa emãko Tawi pona.
14 Mame toeporehkase toto tuna Joatão pona, tuisa, tymarõkõ maro. Totaehse toh nexiase, moroto tõseremase toto.
Apisarão Jerusarẽ po
15 Morarame Apisarão tõ toeporehkase toto Jerusarẽ pona Izyraeu tõ maro, Aitopeu imaro nexiase. 16 Mame Husai, Tawi akorehmane tõsẽpatakãmase Apisarão maro, tykohtase ynororo, ynara tykase:
— Okynahxo isene exiko tuisa! Okynahxo isene exiko tuisa!
17 Ynara tykase Apisarão eya:
— Oepe pyno pyra mexihno? Oty katoh imaro ytopyra make? tykase.
18 Ynara tykase Husai Apisarão a:
— Arypyra, Ritonõpo nymenekahpyry maro ase, moxiã maro, Izyraeu tõ emero nymenekahpyry maro. Amaro ase exĩko. 19 Morara exiryke onoky poetoryme erohnõko ha? Ywy jesẽ mũkuru poetoryme erohnõko ase. Omy poetoryme jehtopõpyry sã, opoetoryme ase erohnõko, tykase.
20 Mame Aitopeu a ynara tykase Apisarão:
— Tarona toehse kuexirykõke kuamorepako seromaroro tuaro jehtohme, oty rĩko ha taroino? tykase.
21 Ynara tykase Aitopeu:
— Omy pyxiã poko exiko, mokaro tynomose eya tytapyĩ konõto eraseme toto ehtohme. Morara ahtao Izyraeu tõ emero zuaro exĩko omy epeme pyra oexiry poko. Mame amaro exiketõ atãkyemãko mã toto, tykase.
22 Naeroro tapyi pitiko tyrise eya xine Apisarão kyryryme tuisa tapyĩ zara po. Mame moroto imoihmãkõ ẽpataka nohpo tõ poko toehse Apisarão, tumy pyxiã poko.
23 Tuisa amorepaneme Aitopeu ahtao aomiry omipona toehse etananomo, Ritonõpo omihpyry omipona ehtoh samo; morara Tawi nexiase, morara Apisarão nexiase roropa.