17
Iirypyrymãkõ poko
(Mat 18.6-7,21-22; Mak 9.42)
Mame ynara tykase Jezu typoetory tomo a,
—Iirypyryme ripotõkõ nae. Enahpỹme mã toto. Yrome mokyro, iirypyryme imehnõ rihpõ wãnohnõko Ritonõpo mana yronymyryme. Kurehxo eya exiry topu konõto tymyhse ahtao ipymyry pokona inerymapotohme zue aka, popyra mã exĩko eya imepỹ iirypyryme tyripose ahtao eya. Jenetupuhnanõ iirypyryme tyripose ahtao eya. Mokyro wãnohnõko Ritonõpo mana ipunaka. Tuaro ehtoko!
—Ãkorõkõ tyyrypyry poko amaro toehse ahtao zurutoko tuaro aehtohme. Mame tyyrypyry rumekary se tahtao, “Popyra akene amaro,” karyhtao eya, ynara kahtoko eya, “Ỹ, oorypyry a wenikehnõko ase rahkene,” kahtoko eya. Morarame tyyrypyry poko ropa ehxĩpo aytory ropahtao oya xine 7me, moro ẽmepyryae ro, “Popyra ase iirypyryme amaro,” karyhtao eya ynara kahtoko rokẽ eya, “Ỹ, oty kara, Ritonõpo rokẽ ikorokãko mana. Wenikehnõko ase taroino moro poko,” kahtoko rokẽ eya, tykase Jezu eya xine.
Ritonõpo enetuputyry poko
Mame ynara tykase 12mãkõ Jezu a,
—Yna akorehmako yronymyrymehxo Ritonõpo enetupuhtohme yna a, tykase toto.
Ynara tykase esẽkõ eya xine,
—Ritonõpo omiry enetuputyryhtao oya xine pitiko rokẽ repe, onekaropohpyrykõ ekarõko Ritonõpo mana. Ynara karyhtao oya xine sero oroxi panõ a, “Otouko omity maro tuna konõto kuaka atarykata ropa,” karyhtao oya xine, õmipona xine otoũko mana, tykase Jezu eya xine.
Sero Ritonõpo poetoryme ehtoh poko
—Otara ãko typoetokã typoetory a erohkehxĩpo tooehse ropa ahtao tapyi taka? Otarãme ipoetory itupi poko toerohse. Otarãme kaneru tõ nahpary poko toerohse. Mame tapyi taka tooehse ahtao otara ãko hna typoetory a? “Otuhkose aporo!” ãko nah eya? Arypyra. Ynara ãko rokẽ eya, “Joh tyriko aporo. Tahnose ahtao enehko ya wyi maro,” ãko mana. “Eukuru enehko roropa,” ãko mana. “Tõtuhkehse jahtao otuhnõko mase. Eukuru ẽnõko, enara,” ãko mã eya. “Kure mase,” karahme sã typoetokã typoetory a. 10 Morararo matose. Ritonõpo omipona emero tyrise oya xine ahtao, ynara kahtoko eya, “Opoetoryme rokẽ ase. Mõpãme rokẽ õmipona exiasene,” kahtoko. Epyrypara ehtoko kure oehtopõpyrykõ poko, tykase Jezu eya xine.
Sẽ nase 10me ipũ imotatyã poko
11 Mame Jerusarẽ pona Jezu ytoryhtao, Samaria ehpikuroko toytose ynororo, Karirea ehpikuroko, enara. 12 Mame pata pitiko pona toeporehkase ahtao tõseporyse Jezu ipũ imotatyã maro, 10me. Amekeino rokẽ tõsenuhmase toto torukoimorykohxike. 13 Mame Jezu tykohmase tyya xine. Ynara tykase toto,
—Nupunato yna eneko myhene, tykase toto.
14 Ynara tykase Jezu eya xine,
—Ỹ, nupunato oenetorỹko ase. Ytotoko Ritonõpo maro oturuketomo a. Osenepotatoko eya xine, okurãkatopõpyrykõ enetupuhtohme eya xine, tykase Jezu ipũ imotatyamo a.
Morarame toytorykohtao, kure toehse ropa toto, ipũ imoimotahpyry pyra. 15 Mame toekurãkary ropa eneryke tyya, toirõ toeramase ropa Jezu a.
—Kure Ritonõpo mana, tykase ynororo opore. 16 Jezu ẽpataka typorohse ynororo nono pona,
—Kure mase, tykase ynororo Jezu a, kure toehse ropa toexiryke. Samariapõ kynexine ynororo. 17 Mame ynara tykase Jezu,
—10me orutua kõ tukurãkase ropa. Otokoh mokaro nahe, 9mãkohmo? tykase Jezu eya.
18 —Mose rokẽ, juteukara rokẽ noehno ropa, “Kure mase Ritonõpo,” kase, tykase Jezu. 19 Mame ynara tykase ynororo ipũ imotahpyrỹpyry a,
—Owõko. Ytoko ropa. Ritonõpo enetuputyryke oya tukurãkase ropa mase, tykase Jezu eya.
Tuisa konõtome Ritonõpo ehtoh poko
(Mat 24.23-28,37-41)
20 Ynara tykase parixeu tõ Jezu a,
—Otãtahtao Kuesẽkõme toexiry enepõko Ritonõpo nah? tykase toto. Ynara tykase Jezu eya xine,
—Kuesẽkõme Ritonõpo ehtoh osenepyra mana. 21 Morara exiryke ynara kara imehnõ mana, “Enetoko ke moro yro,” kara mã toto. “Yrorohxo rukuh moro,” kara roropa mã toto, tuisame Ritonõpo ehtoh okurohtao xine exiryke, tykase Jezu eya xine.
22 Mame ynara tykase Jezu typoetory tomo a,
—Okynã pixo Kapu ae Ayhtohpyry enery se exĩko matose yronymyryme. Yrome onenepyra matose. 23 Morarame ynara ãko imehnõ mã repe ypoko, “Moroto Kapu ae Ayhtohpyry mana,” ãko reh mã toto. “Taro mana,” ãko roropa imehnõ mana. Yrome morara karyhtao oya xine aomipona xine pyra ehtoko. 24 Saereh ãko mã nenenehkane, xixi tũtatoh wino xixi porohtoh pona. Moro sã mã Kapu ae Ayhtohpyry oehnõko ropa mana. Emero enẽko exino mana. 25 Yrome osemazuhme aporo osanume exĩko ynororo mana. Etuarimãko itamurume mana. Mame tosẽkõme ise pyra roropa exĩko seromatokõ mana. 26 Pakatokõ ehtopõpyry sã Noe orihpyra ahtao ro, moro sã exĩko tarõkõ mana, Kapu ae Ayhtohpyry oehsasaka ropa ahtao. 27 Tõtukurukõ poko rokẽ toh kynexine, eukuru enyry poko roropa. Typytarykõ poko toh kynexine, tyniotarykõ poko roropa kanawaka Noe tõ otyriry ponãmero. Morarame tuna kumary ke tyneryse toto, emero porehme. 28 Moro saaro kynexine Ro ehtopõpyry roropa. Tõtukurukõ poko rokẽ toh kynexine. Eukuru enyry poko roropa toh kynexine. Tõsepekatyrykõ poko, mõkomo ekamory poko roropa toh kynexine. Tupito pomory poko, tapyi amory poko roropa toh kynexine. 29 Morara kynexine Ro ehtopõpyry pake. Morotoino Ro toesyryhmase ahtao, apoto toepukase kapu ae sautu panõ maro moropõkõ zahkatohme emero. 30 Moro saaro exĩko mã seropõkomo Kapu ae Ayhtohpyry oehtoh ropa toehse ahtao, tykase Jezu.
31 —Morara ahtao tapyi mypatarãnao awahtao xine tapyi taka omõpyra ehtoko omõkomorykõ poko. Morararo tupito po awahtao xine eramara ropa ehtoko atapyĩkõ taka omõkomorykõ poko. 32 Ro pytỹpyry ehtopõpyry poko wenikehpyra ehtoko. (Toeramary se ropa kynexine ynororo repe tunurumekahpyry pona ropa repe. Mame topume tanyhtase ynororo. Sautume roropa toehse.) 33 Morarame tõsepynanopyry poko exiketõ orihnõko mã toto. Yrome Ritonõpo omipona exiketõ ẽsemãnõko ropa mã toto. 34 Etatoko pahne, joepyry ropahtao koko ahtao, asakoro orutua kõ nyhnõko tynyhtohkõ po. Mame toiro arõko mã Ritonõpo. Tõmipona exikety rokẽ arõko mana. Imarõ nomõko mana. 35 Morararo asakoro nohpo tõ erohketõ ahtao, tonahsẽ riry poko toto erokuruhtao toiro arõko Ritonõpo mana. Imarõ nomõko mana. 36 Asakoro orutua kõ tupito po ahtao, toiro arõko mã Ritonõpo. Imarõ nomõko mana, tykase Jezu eya xine.
37 Morarame ynara tykase ipoetory tõ Jezu a,
—Otoko morara exĩko nahe? tykase toto. Ynara tykase Jezu eya xine,
—Imotahpyry ahtao, morotona ayra tõkehko oximõnõko mana, tykase Jezu eya xine. (Morararo Ritonõpo oehnõko mana iirypyrymãkõ wãnohse.)