36
Kure rokẽ Izyraeu tõ rĩko Ritonõpo mana
Ynara tykase Ritonõpo:
— Ahno mũkuru, ypy tõ poko oturuko Izyraeu tõ netaryme, jomiry etatohme eya xine; ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, ynara ãko: “Izyraeu tõ epetõkara ynara tykase toto: Tãkye sytatose! Izyraeu nonohpyry moro ypy tõ pakatokõ kuesarykõme toehse mana, ohkato!”
— Seromaroro oturuko imehnõ netaryme, ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, omiryme: Ypy tõ Izyraeu nonory po tapoise ahtao imehnõ nonory põkomo a, ikyryry kurã tomatonanohse ahtao roropa eya xine, Izyraeu tõ tomĩnose eya xine, emero. Morara exiryke seromaroro ypy tõ Izyraeu nonory po etatoko ke, ywy, Ritonõpo Oesẽkõ omiry ypy tomo a, somohmãkomo a, iporiry tomo a, jakanahmã tomo a, itohkatyamo a te, patãpo tomo a tomatonanohse aexityamo ahno tomo a ehpio põkomo te, tomĩnose aexityamo, enara.
— Ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, zehno toehse jexiryke mokaro imeimehnõ nonory põkõ tupokase ya, Etõ tõ maro, tuãnohsẽme exĩko mã toto, tãkye toehse toexirykõke iirypyryme roropa tukurohtao xine Izyraeu tõ wãnopyry ya eneryke tyya xine. Ynonory tapoise eya xine, ona tõ maro tosarykõme, toky tõ esaryme.
— Morara exiryke, ahno mũkuru, oturuko Izyraeu tõ nonory poko; kaxiko ypy tomo a te, somohmãkomo a, iporiry tomo a, jakanahmã tomo a roropa: ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, zehno sã oturũko ase zumoxike jexiryke, tomĩnose oexirykõke mokaro nono põkomo a.
— Ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, ynara ãko ase: mokaro nono põkõ omye exiketõ typoremãkasẽme exĩko mã toto. Yrome ypy tõ po Izyraeu nonory po wewe tõ arỹtãko ropa, eperytãko roropa anapyrykõme, Izyraeu tomo ypoetory tomo. Okynã pyra oehnõko ropa matose apatarykõ pona. Amaro xine ase. Jomi poe ekurehpyra matose, otupikõ poko erohnõko ropa matose, otyro tõkehko arykatohme ropa. 10 Amarokõ emãnõko matose. Pata tõ po osesarĩko matose, itohkatyã rĩko ropa matose. 11 Amarokõ emãkapõko ase oeky tõ roropa pui tõkehko emãkapõko ase. Tuhkehxo exĩko matose pake oehtopõpyrykõ motye, tuhke oemũkuãko matose. Moroto oesarykõ po kure rokẽ oripotorỹko ase pake oehtopõpyrykõ samo, itamurumehxo tymõkomoke exĩko matose. Mame zuaro exĩko matose ywy ase Ritonõpo. 12 Amarokõ ypoetory tõ Izyraeu tõ enehnõko ropa ase ononorykõ pona. Ononorykõme exĩko mana, mame jũme opoenõ anaorihmapopyra exĩko mana omise ehtoh ke.
13 — Ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, ynara ãko, ajohpe pyra ahno ynara ãko, Izyraeu tõ nonory po ahno õnõko nono mana, ipoenõ ematonanohnõko roropa mana. 14 Yrome taroino ahno onõpyra ropa exĩko mana, opoenõ onematonanohpyra roropa exĩko mana. Ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, oturuno. 15 Taroino ononorykõ onypoihtopyra exĩko imeimehnõ nonory põkõ mana; ononorykõ oneunohpyra exĩko mã toto. Opoenõ onematonanohpyra ropa nono exĩko mana ononorykõ po. Ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, oturuno.
Izyraeu tõ isene ropa
16 Ynara tykase Ritonõpo ya:
17 — Ahno mũkuru, moroto Izyraeu tõ ahtao tynonorykõ po tosarykõ nuriame tyrise eya xine popyra ehtoh poko toexirykõke. Inyrityã yzamaro pyra popyra exiryke ipunaka. 18 Sam tykamexipose toto ya, toto zehno jehtopõpyryke imehnõ etapatopõpyryke eya xine tynonory po te, tyneponãmarykõ eahmatopõpyryke roropa eya xine. Moro ke tosarykõ nuriame tyrise eya xine. 19 Popyra toto ehtopõpyryke tuãnohse toto ya inyrityã popyra exiryke, naeroro sapararahme toto taropose ya imeimehnõ nonory poro. 20 Yrome emero rokẽ pona toytose toto ahtao toehxirose ywy toto pokoino, ynara tykase imehnõ exiryke ipoko xine: “Moxiã mã Ritonõpo poetoryme repe, yrome taropose toh nexiase inonorykõ poe, inekarohpyryme ahtao ro eya xine.” 21 Morara exiryke torẽtyke toehse ywy jesety kurã poko, emero rokẽ pona Izyraeu tõ toytose ahtao tykerekeremase jexiryke eya xine.
22 — Naeroro Izyraeu tomo a oturuko, ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, ynara ãko eya xine: “Izyraeu tomo, ynyriry rĩko ase seromaroro opyno xine jehtoh ke pyra, yrome jesety kurã pyno jexiryke moro rĩko ase. Nuriame jesety kurã tyripose oya xine emero rokẽ pona toytose awahtao xine. 23 Kure rokẽ jehtoh eneporyhtao ya imeimehnõ nonory põkomo a, mokaro nonory po nuriame jesety kurã tyrise oya xine, zuaro exĩko mã toto ywy ase Ritonõpo. Ywy ase, Ritonõpo Oesẽkõ, oturũko ase. Oritorỹko ase jenetupuhpotohme ahno tomo a kure rokẽ jehtoh poko. 24 Ãpoitorỹko ase imeimehnõ nonory poe emero porehme oenehtohkõme ropa ononorykõ pona ropa. 25 Konopo sã tuna kurã emãko ase opona xine okurikatohkõme oneponãmarykõ pokoino, emero nuriame oripotopõpyrykõ pokoino roropa. 26 Tyrisenã sã oritorỹko ase okurohtao xine, tyrisenã sã õsenetupuhtohkõ ekarõko ase roropa. Putupyra oehtohkõ korokãko ase jomipona pyra oehtopõpyrykõ myakamãko ase jomiry omipona se oehtohkõke. 27 Juzenu kurã rĩko ase okurohtaka xine, jomiry omipona oritorỹko ase. Ynyripohpyry oya xine tyrĩko matose, emero porehme. 28 Mame moro nono po exĩko matose ynekarohpyry po atamuru tomo a. Ypoetoryme exĩko matose, ywy Ritonõpo Oesẽkõme exĩko ase. 29 Opynanohtorỹko ase nuriame orirykõ se exiketõ wino emero porehme. Jomi poe tykyrysã, tiriiku tõkehko itamurume exĩko, omise ehtoh pyra oehtohkõme. 30 Jomi poe itamurumehxo eperytãko anarykahpyrykõ, tykyrysã tõkehko, tiriiku tõkehko, omise pyra ropa oehtohkõme, ehxiropyra oehtohkõme imeimehnõ ahno rãnao. 31 Wenikehpyra exĩko matose zae pyra oehtopõpyrykõ poko, popyra onyrityã poko roropa. Yronymyryme ehxirõko matose oorypyrykõ pokoino, popyra oehtopõpyrykõ pokoino roropa. 32 Izyraeu tomo, zuaro oexirykõ se ase, sero onyripyra ase opyno xine jexiryke. Oehxirorykõ se ase onyrityãkõ poko, ihxipỹke roropa, morohne poko awahtao xine. Ywy, Ritonõpo Oesẽkõ, oturuno.”
33 Ynara ãko Ritonõpo Kuesẽkõ mana:
— Oorypyrykõ korokaryhtao ya emero porehme apatary tõ pona aaropotorỹko ropa ase itohkatyã ritohme ropa moroto oehtohkõme ropa. 34 Otupi tõ kuroko ytoketõ emero patãpome rokẽ tonese eya xine, ãtarykahme rokẽ tahtase; yrome jomi poe otupikõ arykãko ropa matose. 35 Ynara ãko mã toto ononorykõ poko: “Patãpome nexiase, oname tonore. Yrome seromaroro Ritonõpo narykahpyry Etẽ sã mana.” Oturũko roropa mã toto pata tõ poko, tomatonanohse aexityamo, tytohkase, typahse nono pona. Moro ẽmepyry toehse ahtao tapurusẽme exĩko mã toto apuru konõto ke, typõke exĩko roropa mã kehko. 36 Mame imehnõ nonory põkõ isene ro exiketõ zuaro exĩko mã toto, ya, Ritonõpo, moro pata tõ tyrise ropa itohkatyamo. Tupito tõ tarykase roropa ya patãpo tomo. “Ywy, Ritonõpo, morohne rĩko ase,” ase. Mame tyrĩko ase rahkene.
37 Ynara ãko Ritonõpo mana:
— Izyraeu tõ otururu etãko ropa ase. Ynara tyrĩko ase eya xine: Jomi poe emãnõko ropa mã toto kaneru tõ samo. 38 Pata tõ seromaroro tytohkase aexityã pehme exĩko mã kehko ahno ke, Jerusarẽ samo pehme toehse ahtao kaneru ke ahno nekarotyã Ritonõpo a oseahmatoh tao. Mame zuaro exĩko mã toto ywy ase Ritonõpo.