12
Díí bee ánágot’įįłná’ nṉee doo náhóltag dayú dała’adzaago dázhǫ́ daałiłjizhná’ Jesus bitsiłke’yu iłtsé gáyiłṉii nkegonyaa, Phárisees daanlíni binchǫ’íí báń benilzoołé ga’at’éhi baa daagonołsąą, áí nṉee binadzahgee nzhóni ádaadil’íni at’éé. K’ad dawahá bił łe’izkaad n’íí ch’í’ṉah ádolṉiił; ła’íí k’ad dawahá nanl’į’ n’íí bígózįhgo ádolṉiił. Áík’ehgo godiłhiłyú hat’íí daadołṉii n’íí got’įįzhį’ didots’įįł; kįh biyi’ yuṉe’ datąąnégo hat’íí daadołṉii n’íí kįh biká’gé’ didots’įįł. Shit’ekéhíí, gádaanohwiłdishṉii, Hayíí kits’í nadaiłtseedná’, bikédé’go doo hago ádaaṉéh dahíí doo bédaałdzid da. Shíí nohwił nadaagoshṉi’ hadń bédaałdzid: ich’izishiiníí bikédé’go ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa kaa o’iłkaadíí áń bédaałdzid; gánohwiłdishṉii, áń bédaałdzid. Ya’ dlǫ’dichiné ashdla’i zhaali łichí’é naki izlįįgo nahiṉiih gá? Da’ágát’éé ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’á ndi doo yaa yiṉah da. Nohwitsizíl dawa ałk’iná’ hotagi at’éé. Áík’ehgo doo nédaałdzid da: dlǫ’dichiné doo ałch’ídé bitisgo da’inołįį da. Gánádaanohwiłdish’ṉii, Dahadń nṉee binadzahgee, Áń bígonsį, shiłṉiihń, shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí binadzahgee ágádiłdishṉiił: Áíná’ hadń nṉee binadzahgee, Áń doo bígonsį da, shiłṉiihń, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí binadzahgee, Doo yígółsį da, biłdidishṉiił. 10 Dahadń shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nchǫ’go shaa yałti’ ndi binchǫ’íí bá da’izlíné ánádolṉiił; áíná’ dahadń Holy Spirit nchǫ’go yaa yałti’ń binchǫ’íí doo bá da’izlíné ánálṉe’ at’éé da. 11 Jews ha’ánáłséhíí, ła’íí nadaant’aahíí, ła’íí aasiṉilíí binadzahgee ndaanohwidel’aago, hago’at’éégo shą’ hasdziih, dagohíí hat’ííshą’ dishṉii gádnii, doo daanołsį da: 12 Holy Spirit da’áí bik’ehen’ą́ą́gee biyi’ hat’íí daadołṉiihíí nohwił ch’ígó’aah ndi at’éé.
13 Nṉee dała’at’ééhíí ła’ Jesus yich’į’ hadziigo gáṉíí, Iłch’ígó’aahíí, shik’isn hat’íí nohwíyéé doleełíí łahzhį’ shaa no’né’, biłnṉii. 14 Jesus gábiłṉii, Dawahá nanohwíńłtł’ogíí hadń nohwá iłch’į’ishłe’go hashiłtį́į́? 15 Áígé’ Jesus gánádo’ṉiid, Daagonołsąą le’, dawahá dayúwehégo ádáhádaałt’iiníí baa daagonołsąą: kíyééhíí łą́ą́ ndi doo áí bee ch’ihiṉaa da. 16 Iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee yich’į’ hadziigo gáyiłṉii, Nṉee ízisgo it’iiníí łą́ą́go na’inłt’į́h: 17 Dabíí gáłdi’ṉii, Hago áshṉéh, shinest’ą’íí doo hayú bá nágost’ąą da. 18 Áígé’ gánádi’ṉii, Hago áshṉéhíí bígonsį: dawahá bá gową shíyééhíí nanágohishṉiiłgo nchaago ánágoshdléhgo, shinest’ą’íí ła’íí dawahá shíyééhíí ákóṉe’ oshṉiił. 19 Shiyi’siziiníí gábiłdishṉii, Shiyi’siziiníí, dawahá ṉíyééhíí da’kwíí łegodzaayú dábik’ehyú iłk’eyíhiṉil; áík’ehgo hanányoł, ináá, ídlą́ą́, nił gozhǫ́ǫ́ le’. 20 Áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań gábiłnṉiid, Doo gonyą́ą́ da; díí tł’é’ niyi’siziiníí níhókeed: dawahá ṉíyééhíí iłk’ehiṉilíí hadń bíyéé doleeł áíná’? 21 Hadń dabízhą́ nzhooníí zhą́ ádáhát’į́į́go iłk’eyihiṉilná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee doo nzhǫǫ da, áń nṉeehń ágát’éé.
22 Jesus bitsiłke’yu gáyiłnṉiid, Áí bighą gánohwiłdishṉii, Nohwi’ihi’ṉa’íí doo baa daanohwił goyéé’ da le’, hat’ííshą’ hishąą doleeł, daanołsįgo; dagohíí nohwits’í doo baa daanohwił goyéé’ da le’, hat’ííshą’ ágoshdle’, daanołsįgo. 23 Ki’ihi’ṉa’íí idáń bitisgo ilíni at’éé, kits’íhíí diyágé bitisgo ilíni at’éé. 24 Gaagé baa natsídaałkees: doo k’eda’dilee da, doo náda’igeesh da; doo hayú binon’iłk’edaayihiṉiiłíí bá gową goz’ąą da; da’ágát’éé ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań bá da’diiné’: nohwíí dlǫ’ bitisgo da’inołįį! 25 Nohwitahyú hadń daahołṉeezíí yaa natsekeesíí zhą́ bee ayą́hágo ndi hadag ńdiłséhgo ádidle’ gá? 26 Áík’ehgo ágát’éhi dé’iyą́há ndi ch’éh ádaałe’ná’, hat’íí bighą ła’ihíí baa daanohwił goyéé’? 27 Tł’oh dénzhónéhíí baa natsídaałkees, hago’at’éégo nadaanse’íí: doo nada’iziid da, doo da’itł’ool da; da’ágát’éé ndi Sólomon ízisgo at’éé lę́’e ndi, doo díí tł’oh dénzhóné ga’at’éégo ík’e’isdlaa da, nohwiłdishṉii. 28 Áík’ehgo tł’oh díí jįį nołseełíí, áígé’ iskąą daadidlidíí ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań nłt’éégo bik’e’isłaaná’; áí tł’ohíí bitisgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwik’e’isłaa, nohwíí nohwi’odlą’ ayą́háhi. 29 Áík’ehgo hat’íí da’iidąą shįhíí dagohíí hat’íí da’iidląą shįhíí zhą́ doo baa natsídaałkees da, doo nohwiini’ hą́h da le’. 30 Ni’gosdzáń biká’ nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí áí zhą́ itisgo hádaat’įį: áíná’ hat’íí bídn daanołiiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa nohwá yígółsį.
31 Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí itisgo biká hádaałt’įį, áígé’ díí dawahá ałdó’ nohwíyéé doleeł. 32 Doo nédaałdzid da, doo hwoigo shiké’ hołkah dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa bilałtł’áhgee daanliiníí itah daanołįįgo nohwá ngon’ą́ą́, áí bił goyiłshǫ́ǫ́. 33 Dawahá nohwíyééhíí nohwaa nahiṉiił le’, tédaat’iyéhíí baa daanołné’; bestso bizis doo są’i hileeh dahíí nádaadoł’aah, yaaká’zhį’ ilínihíí doo édį́įhi nádaadoł’aah, ákú da’in’įįhíí doo keda’in’įįh dayú, ła’ihíí doolé doo nohwich’ą́’ da’iyąą dayú. 34 Dahayú nohwił ilíni siṉilyú áí zhą́ baa natsídaałkees doo. 35 Ík’eda’ sołdlaago t’ałkoná’ nohwikǫ’ daadiltłi’ le’, 36 Nṉee binant’a’ ni’i’ṉéhgee k’ad nadáhgo yiba’ naháztąąhíí k’ehgo ádaanołt’ee le’; nadzáágo dáádítį́h ńyínłts’įgo dagoshch’į’ yá ch’ída’itįįh doleeł. 37 Nadaal’a’á binant’a’ nadzááná’ daadéz’įįhíí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł: da’aṉii gánohwiłdishṉii, ík’e’idleego, Dinołbįh, yiłṉiigo yich’į’ iikaah. 38 K’ad tł’é’ís’ahzhį’ godeyaayú, dagohíí hadiyeskąąyú biká daadéł’įįgo nadzááyúgo, áí nadaal’a’á biyaa gozhǫ́ǫ́ doo. 39 Díí bídaagonołsį, nṉee bigową golííníí da’os’ah in’įįhíí hígháhgo yígółsįyúgo yiká déz’įį doleeł ni’, áík’ehgo bigową doo ch’í’nódzį́į́s át’éé da. 40 Nohwíí ałdó’ t’ałkoná’ iłch’į’daanołt’ee, shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí dahagee nánshdáh, doo ndaashołíí dagee.
41 Peter gábiłṉii, SheBik’ehń, iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí bee yáńłti’íí, ya’ nohwíí zhą́ nohwá ánṉii née, dagohíí dawa bá ánṉii née? 42 Jesus gáṉíí, Hadń begondlįįgo na’iziidíí góyáni, binant’a’ bigowąhíí yebik’ehgo nbiłtį́į́ n’íí, dahagee idáń nana’ṉííhghee idáń nayiṉiih. 43 Na’iziidíí binant’a’ ábiłṉiiyú át’į́į́go binant’a’ nadzááyúgo, áń biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł. 44 Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, nant’án hat’íí bíyééhíí dawa yebik’ehgo na’iziidíí nbíłteeh doo. 45 Áíná’ áí na’iziidíí, Shinant’a’ doo dáhah nadáh da, idiłdi’ṉiiyúgo; isdzáné ła’íí nṉee nada’iziidíí nadainłkaad nkegonyaayúgo, iyąą ła’íí idląągo bił nágodezyizyúgo; 46 Áí na’iziidi binant’a’ doo yiká déz’įį dagee, doo nyołíí dagee nadáhgo nbihiłgeesh, áígé’ hayíí doo da’odląą dahíí bich’į’zhiṉéégo nilteeh. 47 Áí na’iziidi binant’a’ hat’íí áile’ hábit’iiníí yígółsį ndi doo hwaa ágádzaa da, doo hwaa iłch’į’ádidlaa dahíí nábi’diltsas. 48 Áíná’ na’iziidi binant’a’ hat’íí áile’ hábit’iiníí doo yígółsį dahíí, nábi’diltsas dábik’ehyú adzaayúgo ndi, dét’įh ńbi’diltsas doleeł. Hadń łą́ą́go baa hi’né’íí, áń łą́ą́go bínádokił; hadń nṉee łą́ą́go yá’ńné’yúgo, áń łą́ą́go yíná’dókeed doo.
49 Shíí kǫ’ ni’gosdzáń biká’zhį’ nkedinshṉiiłgo niyáá: ałk’iná’ diltłi’ le’ láń! 50 Shíí baptize áshidilṉe’; áí dáhah hadó’ begolṉe’! 51 Ya’ ni’gosdzáń biká’zhį’ iłch’į’gont’ééhíí nkeniiné’ daanołsį née? Dah, nohwiłdishṉii; nṉee iłk’ídaashṉilyú níyáá: 52 Kodé’ godezt’i’go ashdla’i kįh dała’á biyi’ daagolį́į́yúgo, taagi yich’į’ nakiłt’éé doleeł, dagohíí naki yich’į’ tałt’éé doo. 53 Nṉeehń biye’ yił nanágonłkaad doo, biye’ń bitaa yił nanágonłkaad doo ałdó’; ła’íí isdzán bi’isdzą’ yił nanágonłkaad doo, bi’isdzą’ń bimaa yił nanágonłkaad doo ałdó’; isdzán yá’iyéhń yił nanágonłkaad doo, isdzán bá’iyéhń yił nanágonłkaad doo ałdó’.
54 Jesus nṉee dała’at’ééhíí yich’į’ hadziigo gánṉiid, O’i’áh biyaayú yaak’os dahnanłse’go daał’įįyúgo dagoshch’į’ gádaadołṉii, Nagołtįį ląą; áík’ehgo da’ágánágot’įįł. 55 Hayaagé’go ńch’iidyúgo, Gozdog doleeł ląą, daadołṉii; áík’ehgo ágánágot’įįł. 56 Nohwíí nṉee nzhóni ádaagonoł’íni, yaak’os ła’íí ni’gosdzáń hago ágoṉéhíí bídaagonołsįná’, hat’íí bighą k’ad ágoṉéhíí doo bídaagonołsį da? 57 Hat’íí bighą doo dánohwíí nohwi’at’e’ hago’at’éé shįhíí bídaagonołsį dashą’?
58 Hadń naa dahgoz’aaníí nant’án yaa bił hi’ashyú dagoshch’į’ bił iłk’ínágonłdǫ́ǫh; dahyúgohíí aayánáltihíí yaa nidołt’eełgo at’éé, áík’ehgo aayánáltihíí aasitíni yaa niłtéehgo, aasitiiníí ha’ániłt’e’. 59 Doo ch’ínánódáh át’éé da, dá ąął na’íńṉilgo zhą́, niłdishṉii.