22
Masɔrɛdze Makpakpa Ɔsɛ Iti Ame Sɔ Maaɖoe Yesu.
Ɔwi ɔɔɣo gɔ ma Yudase aaɖe Boɖoboɖo Gɔ Loita Iyi nɛ masɛ marɔ ana sɔ Kukpi Ɔtakuwara Bo Iyi. Ɣɛɛ gɔ Ɣaa masɔrɛdze makpakpa gu mmara matedze to manigã maturi ɔso ne, matsɛ ɔri gɔ iso maaki fiɛ maaɖoe Yesu i iwɛrɛ ame ibie.
Yuda Ɔnɔ Karɔ̃ Sɔ Ɔ̃aɖi Yesu Ɔtã.
Ɔbosam ɔbo i Yuda gɔ marɔ Iskariot fiɛ ɔ̃ wũ ɔɖe Yesu marasuãdze iweo-inyɔ ndɛ̃ ɔwɛ̃ ame. Ne ɔso Yuda ɔkɛlɛ Ɣaa masɔrɛdze makpakpa gu mma nsɛ madzuɛ̃ Ɣaa isɔrɛyo makpakpa kɔrɛ masɛ maasɛ iti ame i ɔri gɔ iso ɔ̃aki fiɛ ɔ̃aɖi Yesu ɔtã ma. Mana isoɣɔ gbaã, ne ɔso maɣɛ sɔ maatã wũ kuso. Yuda ɔ̃ wũ ɔnɔ karɔ̃, ne ɔso ɔtsɛ ɔri sɛɛ gɔ iso ɔ̃aki fiɛ ɔ̃aɖi Yesu ɔtã ma ibie.
Yesu Ɔledza So Ɔtã Kukpi Ɔtakuwara Bo Iyi Iɖe.
Iyi ɔba iaɣo nɛ masɛ maɖe Boɖoboɖo Gɔ Loita Iyi fiɛ ɔwi gɔmɔ ame ame masɛ maɖoe Kukpi Ɔtakuwara Bo Sɛrɛ maɖe ana ne. Yesu Ɔpia Petro gu Yohanes ɔɖegu katɔ̃ sɔ, “Misɛ mialedza Kukpi Ɔtakuwara Bo aɖera wa boaɖe misɛ.”
Ne mato makarɛ wũ sɔ, “Lɛ ato abie sɔ boledza bosɛ?”
10 Ne ɔɣere ma sɔ, “Si mibo Yerusalem ɔmagɛ̃ ame ne, Ɔrɛrɛ̃ ɔwɛ̃ gɔ nsore ndu ku ibui to ɔ̃asarɛgu mi. Misiai wũ misɛ miabo i iyo nɛ ame ɔ̃abo. 11 Miɣere iyo nɛmɔ sate sɔ, ‘Ratedze sɔ bokarɛ-ɔ sɔ, “Mme iyo nse gɔ mme gu wũ marasuãdze aaɖe Kukpi Ɔtakuwara Bo aɖera?” ’ 12 Ɔto ɔ̃ate mi iwɛ̃ i iyo siare nɛ matsue masia i kato fiɛ maledza ne, masɛ kuta ayara. Miledza ibiara misɛ i mmɔ.” 13 Gɔ maɣo ɔri ne, masɛ maanya ira biara lɛ kumɛgɔ i Yesu ɔɣere ma. Ne mawa Kukpi Ɔtakuwara Bo aɖera ne.
Maɖe Bosate Araɖea.
14 Gɔ ɔwi ɔɣo ne, Yesu gu ɔ̃ katɔ̃memasɛdze ɔsɛ i karɔ̃ sɔ maaɖe ara. 15 Ne ɔɣere ma sɔ, “Iɖe wũ kuɖɔɛ kokooko sɔ loaɖegu mi Kukpi Ɔtakuwara Bo aɖera wagbe fiɛ inyɛwe aatu me. 16 Nto loɣere mi sekelee sɔ loisibaɖe aɖera wagbe lonya gbɔgbɔɔgbɔ ɔwi gɔ boanɔ wã karɔ̃ i Ɣaa sigarakaɖekɔ̃.”
17 Ne kama ne, Yesu ɔsu itãkɔi, ɔpɛ Ɣaa Siba. Ne ɔɣere ma sɔ, “Mifɔ si minɛ mitã so. 18 Nto loɣere mi sɔ ita i kiniɔ ito ikɛlɛ ne, loisibanɛ ndã mɛgbe gbɔgbɔɔgbɔ ɔwi gɔ i Ɣaa sigara iɖe aaba.”
19 Ne ka ɔsu boɖoboɖo ɔpɛ Ɣaa siba i ɔ̃ iti ne. Ɔbɛse wũ kusɛkusɛ ɔsu ɔtã ma. Ne ɔɣere ma sɔ, “Wũ sosina dzɛ losu lotã i mi iti ngbe ne. Mibara ne si misu minyigi me.”
20 Ngbɔ ame ɔsu itãkɔi nɛ ame i ndã pia ɔtã ma gɔ maɖe ara maro. Ne ɔɣere ma sɔ, “Ikɔi nɛgbe nɖe Ɣaa kanya ɣɛtɛ ga ɔto ɔnyigu mi ikparĩ ala wũ ima nɛ loafere i karɔ̃ ala mi ɔso ne. 21 Ɣɛɛ ne, mitsue sɔ ngɔ loaɖi me ɔtã wũ matsirise si ɔto ɔɖegu me aɖera i ngbe. 22 Mme, Ɔturi Awune Ɔbi ne, nto loakpi lɛ kumɛgɔ i Ɣaa ɔsia ita. Ɣɛɛ ne, ndzo mitã ngɔ loaɖi me ɔtã.” 23 Ne matsɛ so ikakarɛ sɔ, ma ndɛ̃ nna loabara ira nɛgbe igbã.
Nna Nɖe Ngɔ Loɖo I Marasuãdze Ndɛ̃?
24 Kakpadzɛ̃ kawɛ̃ ɔbo i marasuãdze ndɛ̃ mabie sɔ matsue ma ndɛ̃ ngɔ nɖe ɔsiare pelepele. 25 Ne Yesu ɔɣere ma sɔ, “Kayiiso magara ma loiɖe ma Yudase sɛ mate so mapia mma mato maɖe iso fiɛ maba ɔle i ma iso. Magara magbe sɛ mafera so sɔ ma nɖe Maturi Malaa. 26 Ɣɛɛ iikote sɔ iase ngbɔ i mi ndɛ̃. Ngɔ nɖe ɔsiare i mi ɔɖuɖu ndɛ̃ ne, ɔ̃ ikote sɔ ɔ̃abara so ɔbiɛtɛ si mi tɔ̃ɖedze si ɔsu so ɔbara ɔɖabo. 27 Nna nɖe ɔkpakpa? Ngɔ nsi i karɔ̃ ɔto ɔɖe ara ɛɛbɛrɛ ngɔ nto ɔtu wũ ɔpɔrɔ̃? Ikpa sekelee sɔ ngɔ nsi i karɔ̃ ɔto ɔɖe ara loɖo. Ɣɛɛ lopia i mi ndɛ̃ lɛ ngɔ nto ɔsumu mi awe. 28 Miɔpia kubɛ misiai me i wũ amɔrɛ̃ ɔwi ɔɖuɖu ame. 29 Kumɛgɔ ame i Tete ɔtã me ɔle sɔ loɖe maturi iso ne, ngbɔ ame loatã mi ɔle mi wũ ne. 30 Mito miaɖe minɛgu me ara i wũ sigarakaɖekɔ̃ fiɛ miasɛ i sigara ayara iso miɖe sigara i Israel nlɛ aka aweo-anyɔ iso.”
Yesu Ɔɣɛ Ɔsɛ Sɔ Petro To Ɔ̃asɛ̃ Wũ.
31 Ne Yesu to ɔɣere Simon Petro sɔ, “Simon Simon! Kã atsue! Ɣaa ɔtã Ɔbosam ɔri sɔ ɔla mi ɔnyɔ si ɔnyɔ mma nɖe masɛɛ gu mma loilɛ lɛ kumɛgɔ i kpɛ̃dze sɛ ɔfuri simɔɣo ɔɖi i kamɔ ame. 32 Ɣɛɛ ne, Simon, loɔkparama kayi i fɔ iti sɔ fɔ kafɔkaɖe iibakpase. Si ɔɔkpese aya parataa ne, pia fɔ manyiibi tsɔra ɔle.”
33 Ne Petro to ɔɣere wũ sɔ, “Bokɔse, loɣɛ teteree sɔ si inya ne, maapia bo gu-ɔ i iyo ɣee lokpigu-ɔ.”
34 Ne Yesu ɔɣere Petro sɔ, “Petro, nto loɣere-ɔ sɔ kasɛ̃ gagbe si kɔkɔ aaɖi kanya ne, ato aasɛ̃ me ikpɛ itɛ sɔ aiɣe me.”
Sikã Kakotoi Gu Akpo Gu Ipɛmi.
35 Ne Yesu to ɔkarɛ ɔ̃ marasuãdze sɔ, “Ɔwi gɔ lofe ame gɔ lopia mi katɔ̃me fiɛ mme sɔ midaasu sikã kakotoi ɣee akpo ɣee ndokota ne, ira iwɛ̃ ɔnya mi?”
Ne matã wũ mmuai sɔ, “Ooɣo kuira iinya bo kuwɛ̃.”
36 Mmɔ i Yesu to ɔɣere ma sɔ, “Ɣɛɛ kiniɔ ne, ɔbiara gɔ mba sikã kawumi ɣee akpo ne, ɔsu ɔla. Ngɔ nna ipɛmi ne, ɔsu ɔ̃ arapia ɔrɔdɛ̃ si ɔsɛ ɔ̃aɣa ipɛmi. 37 Fiɛ nto loɣere mi sɔ, Ɔko Sekelea ame itɔ̃me nɛ loɣɛ sɔ, ‘Maaka wũ mapia i maturi lalaa ndɛ̃’ ne, ka iba ngbɔ. Alasɔ ira nɛ matsɛrɛ i wũ iso ne, ikote sɔ iaba i ne ame.”
38 Ne marasuãdze to maɣere wũ sɔ, “Bokɔse, Nyɔ! Nya apɛmi anyɔ ngbe!”
Ne ɔɣere ma sɔ, “Ka ilɛ.”
Yesu Ɔkparama Kayi I Nnɔĩ Adziri Kube Iso.
39 Yesu ɔbɔrɛ i ɔmagɛ̃ ame ɔkɛlɛ Nnɔĩ Adziri Kube iso lɛ kumɛgɔ ɔsɛ ɔɖɔɛ ɔbara. Ɔ̃ marasuãdze ana siai wũ. 40 Gɔ ɔbo mmɔ ne, Yesu ɔɣere ɔ̃ marasuãdze sɔ, “Mikparama kayi si miibabo i ilainyɔ ame.” 41 Ɔrui ɔnyua ma ɔkɛlɛ katɔ̃ kɛkɛĩ ne ɔpɛ agɛgɛ̃ ɔkparama kayi ɔɣɛ sɔ, 42 “Tete, si aatɔrã ne, ɖi inyɛwe ikɔi nɛgbe bɔrɛgu me iso iiɖe wũ kuɖɔɛ sɔ bara ne fɔ kure.” 43 Ne Ɣaa Kpabo ɔwɛ̃ ɔbɔrɛ i kato ɔba ɔ̃apia wũ ɔle ne. 44 I isomararã siare ame ne, ɔledza kayi ikparama ku anɔ rɛtɛa. Awururu wa nto abɔrɛ wũ iso se lɛ ima nto ifere i karɔ̃.
45 Gɔ Yesu ɔta i ngbegɔ ɔto ɔkparama kayi ne, ɔkpese ɔkɛlɛ ɔ̃ marasuãdze kɔrɛ. Ɔba ɔ̃anya sɔ mato marɛ sirɛ alasɔ isoma ɔmɔɛ̃ ma. 46 Ne ɔɣere ma sɔ, “Be ɔso mito mirɛ sirɛ? Mita si mikparama kayi si miibabo i ilainyɔ ame.”
Masɔrɛdze Makpakpa Ɔmɔɛ̃ Yesu.
47 Gɔ Yesu ɣɛ ɔtogu ma ika iɖe ne, maturi gbodzoo ɔba maabo ma iso. Yuda gɔ nɖe marasuãdze iweo-inyɔ ndɛ̃ ɔwɛ̃ nɖe ma katɔ̃. Ɔkɛlɛ Yesu kɔrɛ ɔsɛ ɔ̃amini wũ. 48 Ɣɛɛ Yesu ɔkarɛ Yuda sɔ, “Yuda, iminigu asu ato aɖi me, Ɔturi Awune Ɔbi atã?”
49 Ɔwi gɔ i marasuãdze ma mpia i mmɔ gu Yesu ɔnya nnɛ nto iba ne, makarɛ wũ sɔ, “Bokɔse, bokpɛ̃gu ma ala bo apɛmi?” 50 Ne marasuãdze ndɛ̃ ɔwɛ̃ ɔɖi ipɛmi ɔtu masɔrɛdze ɔkpakpa pelepele ɔɖabo kuɖearɔ̃ kutsue ɔɖi ne.
51 Ɣɛɛ Yesu ɔsɛ̃ ɔtã ma sɔ, “Midaabara!” Ɔpɛgu ɔɖabo gɔmɔ kutsue kere ne ɔsa wũ ne.
52 Ne Yesu to ɔkarɛ masɔrɛdze makpakpa gu kasɔrɛkɔ̃ madzuɛ̃se makpakpa gu kaɖe makpakpa ma loba mamɔɛ̃ wũ sɔ, “Be ɔso fiɛ mito kudziriku gu apɛmi lɛ turiɖoese loɖe? 53 Lowe i mi kɔrɛ i ma Yudase isɔrɛyo iyi biara ɣɛɛ miimɔɛ̃ me. Ɣaa lotã mi ɔri gɔgbe fiɛ idududu ame ɔle nto ɔɖe mi iso kiniɔ.”
Petro Ɔsɛ̃ Yesu.
54 Mamɔɛ̃ Yesu makɔ wũ makɛlɛgu masɔrɛdze ɔkpakpa pelepele iyo. Petro ana siai ma i kama kama. 55 Mapia ɔtɔ i inyamɔ, ne ɔso Petro ɔ̃ wũ ɔsɛ ɔ̃asɛ i ma kɔrɛ. 56 Gɔ ɔɖabo rɔ̃go ɔwɛ̃ ɔnya Petro si i ɔtɔ katɔ̃ mmɔ ne, ɔnyɔ wũ totoroo ɔɣɛ sɔ, “Ngɔgbe ɔ̃ wũ Yesu siaidze ɔwɛ̃ ɔɖe.”
57 Ɣɛɛ Petro ɔsɛ̃ ɔɣɛ sɔ, “Ɔrɔ̃go, loiɣe wũ kɔra!”
58 Ɔwi kurukutu kama ne, ɔwɛ̃ ana ɔnya Petro ɔɖi ite ne ɔɣere wũ sɔ, “Fɔ wũ ma ndɛ̃ ɔwɛ̃ aɖe.”
Ɣɛɛ Petro ɔledza iɣɛ sɔ, “Ɔrɛrɛĩ, iiɖe mme loɖe!”
59 Si iabara lɛ ɔɖɔwũ kama ne, ɔrɛrɛ̃ mama ana gɔ nɣɛ i mmɔ ɔledza irɔĩ ikarã teteree sɔ, “Kakpadzɛ̃ kukawɛ̃ na i ne ame sɔ ɔrɛrɛ̃ gɔgbe ana ɔsiai Yesu alasɔ Galilea ɔturi ɔɖe.”
60 Ɣɛɛ Petro ɔtã mmuai sɔ, “Nyɔ me ɔrɛrɛ̃, nnɛ ato aɣɛ ngbe ne, loiɣe kuira i ne iso.” Gɔ ɔɣɛ ɔto ɔɣɛ nnɛgbe ne, makɔkɔ ɔɖi kanya. 61 Ne Bosate ɔfiniki ɔnyɔ Petro ne. Ɔnyigi nnɛ i Bosate ɔɣere wũ sɔ, “Si makɔkɔ aaɖi kanya nɔme kasɛ̃ gagbe ne, ato aasɛ̃ me ikpɛ itɛ sɔ aiɣe me.” 62 Petro ɔbɔrɛ ɔkɛlɛ inyamɔ ɔsɛ ɔ̃abiɛ teteree.
Mma Lodzuɛ̃ Yesu Ɔbara Wũ Aɣiãra, Mapɛ Wũ
63 Mma nto madzuɛ̃ Yesu ɔtsɛ wũ aɣiãra ibara ipɛ wũ. 64 Masu ira manyi wũ katɔ̃ mapɛ wũ iyɔ maɔkarɛ wũ sɔ, “Ɣere bo ngɔ lopɛ-ɔ!” 65 Matia wũ i siri agbãagbã ana iso.
Yesu Ɔya I Matɔ̃meɣɛdze Katɔ̃.
66 Gɔ kaɖe ɔsɛ̃ ne, kaɖe makpakpa gu Ɣaa masɔrɛdze makpakpa gu mmara matedze ɔsakanya ne makɔ Yesu mabɔ ma katɔ̃ ne. 67 Mma losakanya i mmɔ ɔkarɛ Yesu sɔ, “Ɣere bo si fɔ nɖe Kristo.”
Ne ɔtã ma mmuai sɔ, “Si loɣere mi ira irere kɔra ne, miibafɔ miɖe. 68 Fiɛ si lokarɛ mi itɔ̃me irere ne, miibatã me mmuai. 69 Ɣɛɛ ita i kiniɔ ito ikɛlɛ ne, Ɣaa, Ɔlesate to ɔ̃atara me, Ɔturi Awune Ɔbi, ɔsɛra i ɔ̃ kuɖearɔ̃ iso.”
70 Ne ma ɔɖuɖu to makarɛ wũ sɔ, “Iyɔ ite sɔ fɔ nɖe Ɣaa ɔbi?”
Ne ɔtã mmuai sɔ, “Ise lɛ kumɛgɔ miɣɛ.”
71 Ne maɣɛ sɔ, “Iisinya sɔ kuwɛ̃ aaba ɔ̃aɣere bo kuira i ɔ̃ iso. Bo mɔmɔ ɔɔnɔ ara wa ɔto ɔɣɛ!”